Ne, vůbec nezanedbávám blog, to se vám jenom zdá. Kdyby nebyl únor tak hrozně bezudálostní měsíc, napsala bych toho samozřejmě víc. Takhle se můžu zmínit tak akorát o maturitním plese, kterej mě znovu potvrdil, že mojito je moc dobrej koktejl, pokud se hrozně nudíte. Už se děsím příštího roku, protože to celý vypadá složitě a draze a hudebně špatně. Stejně mě ani nepustěj k maturitě, takže se nemám čeho bát. =P
Poslední post byl o Prison Breaku. Můžu klidně přiznat, že mi tohle úžasný dílo vyplnilo čas mezi tehdy a teď. První řada vás prostě dostane a podruhý ještě víc, je to skoro jako se Šestým smyslem (Jo, koukám na to pokaždý, když to jde v televizi. =D). I když tam většina věcí vypadá náhodně a nepravděpodobně, všechno je jenom součást plánu. =P Sice jsem si myslela, že druhá řada bude propadák a vůbec, stejně se od toho nemůžu odtrhnout. Tady už jde trochu víc o to, jak jste si oblíbili postavy, a to mně se samozřejmě povedlo. Teď ani tak nemluvím o Michaelovi Scofieldovi, to je snad jasný. =P Naprosto nejlepší je agent Paul Kellerman a jeho domácký úsměv. Odpornej záporák s vizáží hodnýho souseda od naproti. A když předstírá homosexuálního narkomana ("Myslím, že ten koláč by chtěl trochu cracku..."), musíte si ho zamilovat a odpustíte mu i pár těch scén s mučením.
Jedno ale PB musím vyčíst: způsobuje téměř ochromující závislost. Teď už je to sice za mnou (další díl je až v úterý, jak já to přežiju =P), ale zažila jsem den, kdy jsem nebyla schopná dělat vůbec nic kromě sledování obrazovky. A když už jsem se od ní odpoutala, život mi přišel hrozně děsivej a beze smyslu. Skoro jako když máte depresi a nedokážete žít. No, naštěstí se mi povedlo ten pocit rychle zahnat a uvědomila jsem si, že takhle by to být nemělo, a začala jsem konečně dělat něco alespoň trochu produktivního. Skoro se mi zdá, že mě tenhle zážitek posunul na správnou cestu, ale možná je to jenom taková představa. Každopádně se teď radši budu držet svý don't-waste-your-time-or-time-will-waste-you filozofie kombinovaný s žebříčkem hodnot získaným z His Dark Materials a budu se snažit. Opravdu.
Premiere mě navnadila na návštěvu kina dvěma pětihvězdičkovejma filmama, ale jelikož jsem finančně na suchu, pomáhá mi warforum. Jde o The Fountain a Mah Nakorn, takže možná čekejte filmovej post, vypadají slibně. Ještě mě čeká Almost Famous, Kingdom of Heaven (Máme skvělý titulky. "Kill him" je přeloženo jako "Zabi ho!"), Amélie po stopětadvacátý a Pride & Prejudice, protože tohle je poslední všední den prázdnin a hodlám si ho kulturně zpříjemnit.